volte 42

Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

29. září 2020 | 01:09

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Dlouhodobě prosazujete spíš úspornější přístup k městským financím. Je to proto, že Ústí je zadlužené a tak si nemůže dovolit vyskakovat?

Je to stejné jako s rodinným rozpočtem. Většina lidí rozumně zvažuje, zda si může dovolit vzít úvěr, hypotéku, leasing. Zda to domácnost utáhne. A odpovědně se nezachovala před patnácti lety ODS ve vedení Ústí. Zadlužila město obrovským úvěrem, který se začal splácet až od roku 2015 a do roku 2030 prostě musíme jen splácet a splácet a splácet. Takový úvěr si město nikdy nemělo brát. Když jsem se v červnu 2015 stala primátorkou, věděla jsem, že musíme především stabilizovat městské finance. S obrovským úsilím jsme odvrátili placení hrozivých sankcí za zděděné projekty z minulých volebních období. Například mělo Ústí málem platit za IPRM mobilita sankci 76 milionů korun. Přesvědčili jsme monitorovací výbor ROP Severozápad a nakonec z toho byla jen symbolická desetitisícová pokuta. Dluh u Evropské investiční banky a Komerční banky, který jsme také zdědili od minulých městských vlád, jsme za tři roky snížili z 1,4 miliardy korun na 924 milionů. Ústí konečně hospodaří s přebytkem. Ten se v posledních letech pohyboval od 268 do 384 milionů korun. Možná by někdo mohl namítnout, že šetříme, protože neinvestujeme. To je ale nesmysl. Připravuje se nebo probíhá řada projektů. I když některé se zbrzdily kvůli koronavirové krizi.

Jak moc koronavirová pandemie zasáhla do rozpočtů měst v Ústeckém kraji?

Zásadně. Zažíváme kvůli koronakrizi těžkou dobu, ale vláda nám vše ještě ztížila tím, že nám v Ústí sebrala 150 milionů korun, které mělo město získat z příjmů z daní, na které má nárok. Nebojím se tohle jednání označit za podraz. Místo, aby nám kabinet pomohl, tak nám ještě vezme naše vlastní peníze. Udělám všechno pro to, abychom je dostali zpět. I kdybychom si pro ně měli dojet do Strakovy akademie osobně.

To mluvíte o vládní podpoře živnostníků, která dopadla na rozpočty měst?

Ano. Málokdo ví, že vláda se chlubí, jak podpořila živnostníky. Ale! Vláda se rozhodla vyplatit živnostníkům bonus za dobu, kdy nemohli podnikat kvůli epidemii COVID-19. A to naprosto schvaluji. S čím ale zásadně nesouhlasím je, že část peněz na to sebrala obcím z jejich daňových příjmů. V případě Ústí nad Labem to činí 260 milionů korun. Premiér slíbil, že tyto peníze dostaneme zpět. Jenomže formou bonusu ve výši dvanáct set korun na obyvatele se nám vrátí jen 112 milionů, takže jsme pořád 150 milionů korun v mínusu. Musím přitom zdůraznit, že těch 260 milionů není žádná dotace. Jsou to peníze, které si obyvatelé Ústí poctivě vydělali, odvedli na daních a část z nich zůstává v našem městě. Tedy právě že v tomhle případě nám nezůstává nic, všechny peníze zmizely do Prahy a zpátky se nám vrátila jen „chudinská dávka“. Kabinet sám sebe chválí, jak pomáhá obcím a městům překonávat důsledky krize. Ale dělá pravý opak. Těch 260 milionů je pětina ročního rozpočtu našeho města. Přitom vláda nemá tuto “loupež za bílého dne” zapotřebí. Ve Sněmovně si prosadila obří schodek ve výši pět set miliard korun, což znamená, že každého občana České republiky včetně dětí zadluží téměř padesáti tisíc korunami. Proč si ještě vylepšuje bilanci z našeho? Nechápu. Ministři v Praze si budou porcovat stovky miliard a my v Ústí budeme třít bídu s nouzí? Takové zacházení si nehodlám nechat líbit. Spolu s dalšími představiteli měst a obcí Ústeckého kraje jsem podepsala otevřený dopis, v němž vyzýváme premiéra, aby splnil svůj slib a vrátil nám to, co našim občanům neprávem sebral. Nechceme žádné milodary, chceme si jen sami rozhodovat o našich penězích. Například za ně opravit silnice, chodníky, školy, kulturní zařízení, domovy pro seniory nebo investovat.

Jakou konkrétní formu pomoci od vlády města v regionu chtějí?

Nechceme nic složitého. Chceme víc peněz z toho, co náš kraj odvádí ve prospěch celé země. Nechceme se spoléhat jen na dotace, které jsou šity na míru těm, kteří je nepotřebují. Ústecký kraj je dlouhodobě devastován a jde-li o kvalitu žití, ocitá se na chvostě v rámci celé České republiky. Nepotřebujeme tady vítat vládní delegace, poslouchat jen sliby a pak se v novinách dočítat, že v Ústí je to jak po válce a jak to tu máme ošklivé. Stát na severozápad země zapomíná. To se musí změnit.

Prosadila jste v Ústí zrušení poplatku za svoz odpadů. Může si to město teď dovolit?

Odpovím otázkou: Je správné, aby odpad v Ústí platili lidé, kteří chodí do práce a senioři, přičemž zhruba 20procent obyvatel města ho neplatilo a ještě se tomu smálo? Takže za mne: Musíme si to dovolit.

Stojíte za vyhláškou o omezení doplatku na bydlení v Ústí. Zamezila spekulacím s dávkami a sociálním bydlením?

V Ústí je řada domů skoupena spekulanty, kteří vybírají nesmyslně přemrštěný nájem od obyvatel, kteří většinou pobírají sociální dávky. Vyhláškou, kterou jsme vydali, přestal majitelům kvést snadný byznys. I když to pomohlo s několika problémovými ubytovnami, problém těchto ghett samozřejmě nezmizel. Musí se změnit zákony! Jsem klidně pro to, ať část odpovědnosti je i na těch majitelích bytů, kteří na současném systému báječně vydělávají. I proto jsou krajské volby tak důležité. Připojila jsem se k projektu Lepší Sever, protože tam jsou lidé z měst, kde řeší úplně stejné, nebo podobné problémy. V Mostě, v Litvínově, ve Šluknově a tak dále. Každý z nás to řeší po svém, ale chceme dát dohromady silnou partu lidí, kteří využijí toho, že kraj může předkládat zákony a budeme politiky v Praze zásobovat návrhy, které mohou schválit jen oni. Budu ráda, když nás v tomhle odhodlání lidé podpoří a konečně spolu něco změníme, když ostatní jen slibují.

Zároveň chcete řešit sociálně vyloučené lokality. Jak?

Samotné město s tím nemůže moc dělat, nelze přinutit majitele domů, aby se o ně staraly, takže zbývá pokutovat, vykoupit, renovovat, případně zbourat.

Jednou takovou jsou Předlice. Radnice opakovaně uklízela nepořádek v předlickém vnitrobloku, je tam znovu. Co s tím?

Úklid městu nařídili hygienici kvůli epidemii žloutenky. Město nemělo na výběr, zda uklidí nebo ne. Muselo uklidit. Pokud by město nemuselo nic podniknout, mohlo finance využít jinak, protože prostě s odstupem času musím říci, že to byly vyhozené peníze. Sice je vymáháme po vlastnících budov a pozemků, ale jde o bílé koně bez majetku i stálé adresy, zkrátka těžko dohledatelný a právně nepostižitelný subjekt. A jsme zase u toho, že vlastníkům domů je zcela lhostejné jak ty domy vypadají, hlavně, že vyberou peníze za nájem.

Jak pomohla vláda? Premiér a ministři v ghettu byli a slíbili podporu…

Nepomohla vůbec. Přijela, podívala se, udělala pár fotek, naslibovala hory doly a odjela.

Podobných čtvrtí je v Ústeckém kraji celá řada. Jak osobně vlastně vnímáte život lidí ve vyloučených lokalitách?

Osobně bych v takovém prostředí žít nechtěla. Kdo by chtěl… Lituji slušné lidi, kteří v těchto lokalitách musí žít. Těm musíme pomoci. Například na sídlišti v Mojžíři. Tam je neuvěřitelný bordel, černé skládky, vybydlené byty. Dokonce i firma, která se na sídlišti starala o zeleň, od toho jde raději pryč. Odpadu se odtud odveze dvakrát víc než z jiného sídliště. A pokuty? No tak ty samozřejmě nikdo neplatí… Nejhorší na tom celém je, že uprostřed tohoto ghetta žijí i normální a slušní lidé, kteří tam ale zůstali jako v pasti. Dokonce i městská část tam má nějaké byty, které ale nemůže pronajmout, protože se do nich nikdo normální nechce nastěhovat. A do toho všeho ty byty prý vlastní lidé, kteří je pronajímají za ceny, které jsou běžné třeba v Praze. A tihle majitelé z větší části nejsou ani z Ústí, takže je jim to úplně fuk. A víte, co tohle všechno je? To je naprosto typický příklad obchodu s chudobou. Byty se prostě pronajmou lidem, kteří nemají žádné vychování, odmítají pracovat a odpadků se zbavují nejčastěji oknem. Já se na to nedívám jen jako komunální politička, ale i jako žena a máma. Je mi jedno, jakou mají lidi barvu pleti, ale existují elementární zásady, například že dítě musím vychovávat v čistotě a pořádku. Tohle má podle mne jediné řešení. Domy se musí zbořit. Otázka ale je, co s obyvateli. Podle vládní Agentury pro sociální začleňování je řešením rozptýlení problémových obyvatel mezi většinovou společnost a nadále je dotovat. Jenže ta jejich představa je velmi naivní. Někdy mám pocit, že si tu pomoc představují jako Hurvínek válku. Já se domnívám, že i ten nejvíce problémový člověk umí rozlišovat mezi dobrem a zlem, mezi prací a dávkami, mezi osobní zodpovědností a pomocí od jiných.

Dobře, ale co s tím? Je to tedy pouze na státu?

Rozhodně. Vždyť je to stát, který to nejen toleruje, on tohle všechno dokonce dlouhodobě umožňuje. Třeba do Předlic přijela ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. To bylo před rokem, a tehdy říkala médiím, jak je zděšená, že se musí dodržovat pravidla. A víte, co se stalo od té doby? Vůbec nic! Tahle situace prokazatelně zhoršuje životní úroveň úplně všech: těch lidí žijících v ghettu, jejich sousedů i zbytku obyvatel měst, kteří se musí skládat na opravy, posílení policie, svozy odpadků a tak dále. Místo toho, aby se stavěla dětská hřiště nebo byly peníze na opravu silnic, musíme v našich městech řešit tenhle nepořádek. A když přijedou politici z Prahy? Zhrozí se a slíbí peníze na výstavbu nových bytů… Tím to začne a taky skončí. Kraj musí překládat návrhy zákonů a tlačit na vládu, aby se něco změnilo. A můj pocit je, že stávající vedení kraje na to rezignovalo. To je problém.

Co byste chtěla prosazovat v krajském zastupitelstvu?

V minulosti se nejvíce investovaly krajské peníze v severozápadním cípu našeho kraje. A Ústí i Teplice byly z krajského pohledu zcela opomíjené. Přitom Ústí je krajské univerzitní město a Teplice jsou unikátní svým lázeňstvím. Je ostuda, že během téměř šestnáctileté existence krajů se na Ústí ani Teplice nedostalo. Nyní kraj musí investovat i do těchto měst.

Podpořím všechny aktivity v oblasti ekologické dopravy. Například celoroční splavnění Labe, vznik vysokorychlostní dráhy či vodíkovou veřejnou dopravu. Ústecký kraj si zaslouží plnohodnotné letiště, které zvýší jeho aktivitu a podpoří podnikatelské subjekty. Ve spolupráci s městy a obcemi vyřešíme problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, jelikož vláda v tomto ohledu nedělala zatím vůbec nic. Zřídíme krajskou komisi pro rekultivovaná území, kde budou zastoupeni lidé z vedení kraje, soukromých společností a ministerstev. Vybudujeme nové vodní plochy v rámci rekultivovaných území jako nástroje pro udržení vody v krajině. A zároveň navrhneme zákon, který naváže pobírání sociálních dávek na školní docházku. Zřídíme na krajském úřadu funkci tzv. dávkového ombudsmana, který bude individuálně posuzovat nároky na dávky v hmotné nouzi a poskytovat poradenské služby. Zpřísníme hygienické standardy pro bydlení v nájmu, aby nemohl čerpat dotace někdo, kdo pronajímá byty či ubytovny bez tekoucí vody či funkčních světel. A spoustu dalších věcí, které kraj potřebuje.

Kandidujete za regionální hnutí, nebojíte se, že vás v krajských volbách smetou celostátní strany?

Kdo se bojí, nesmí do lesa (smích). Tím, že jsme lidé z regionu, kteří tady vyrostli, žijí tu, vnímají zdejší problémy, mají zkušenosti z komunální politiky, víme lépe, než centrály celostátních stran, co Ústecký kraj potřebuje. Záleží nám na místě, kde žijeme, a proto do toho jdeme. Kdybychom se už dopředu něčeho báli, nemělo by to smysl. I když celostátní strany mají větší prostor v médiích, vládní strany uplácejí voliče různými „dárečky“ ze státních financí. To nás ale nezastaví.

Pravidelně se zúčastňujete rodinného běhu v rámci ústeckého půlmaratonu. Zvládáte běžet celé tři kilometry?

Nejsem žádný velký běžec, ale rodinný běh je také o zábavě. Ještě loni jsem běžela s vnučkou v kočárku ale letos už bez něj. A tak mám trochu alibi. S tříletou Kristýnkou trať spíš jen tak procupitáme.

Nemáte typické dámské koníčky. Rybaříte, hrajete kulečník. Jak jste se k tomu dostala?

Přivedla mne k tomu láska, láska k mému muži, a protože jsem s ním chtěla trávit volný čas, tak jsem díky němu poznala, že rybaření je skvělý relax a u kulečníku je legrace.

Na jaký úlovek jste pyšná?

Podařilo se mi chytit devadesáticentimetrového amura a kapra, který měřil 86 centimetrů a vážil 13,4 kilogramu. Žádná supertrofej to není, ale pro mě to je rekordní úlovek. Zatím.

Říkáte, že kulečník je spíš legrace, ale určitě už byl nějaký úspěšný zápas.

Byl, ale na velké úspěchy teprve čekám. Kulečník je o hodinách dřiny, a přiznávám, že ho posledních pár let trochu odbývám.

Profil: Věra Nechybová Náměstkyně ústeckého primátora Věra Nechybová se narodila 27. 11. 1971 v Klášterci nad Ohří. Vystudovala obor veřejná správa, regionální rozvoj na České zemědělské univerzitě v Praze. Třináct let působila v neziskové organizaci Fokus, kde se vypracovala z místa asistentky na pozici finanční manažerky. Od roku 2012 pracovala na Městském úřadě v Lovosicích, kde se zabývala dotacemi a veřejnými zakázkami. V červnu 2015 byla zvolena vůbec první ženou-primátorkou v historii Ústí nad Labem. V říjnových krajských volbách je dvojkou kandidátky uskupení Lepší Sever. Je vdaná, má dvě dospělé děti a dvě vnučky. Žije v Církvicích na Ústecku. Na jaře 2020 v době celkové karantény šila roušky pro seniory.

Moje nej:

  • číslo: modrá
  • jídlo: vepřo, knedlo, zelo
  • muzika: rock
  • oblíbený politik: Karel IV.
Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám 29. září 2020 | 13:15 Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou. 24. září 2020 | 12:26 S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou.

Jaromír Franta se kdysi z důlního zámečníka vypracoval až na pozici vedoucího řidiče velkorypadla v lomu ČSA. Stal se odborovým předákem mosteckých horníků, v současné době působí také v pracovní skupině pro surovinovou politiku při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je rovněž členem pracovní skupiny Uhelné komise. Obyvatelé obce Boleboř si jej zvolili již počtvrté za svého zastupitele. Má bohaté zkušenosti jak z hornické profese a prosazování zájmů jejích zaměstnanců, tak i z komunální politiky. Jak vidí budoucnost „svého“ regionu a jaký má „recept“ na jeho proměnu?