volte 42

Proč jsou letošní volby důležité? Protože teď se rozhoduje o budoucnosti našeho kraje na generace dopředu

23. září 2020 | 12:09

V policejní uniformě si prošel i ta nejtemnější zákoutí našeho kraje. Potom odešel do civilu a v roli prvního náměstka hejtmana se staral o krajské finance. Na konci volebního období řešil především boj proti koronavirové epidemii a záchranu nemocnice v Rumburku. Martin Klika nyní kandiduje za LEPŠÍ SEVER (č. 42) na hejtmana kraje.

Proč jsou letošní volby důležité? Protože teď se rozhoduje o budoucnosti našeho kraje na generace dopředu

Jak se náš kraj ve srovnání s jinými popral s jarní epidemií? A zvládne podzimní nápor, který je nejspíš ještě větší?

Jaro bylo pro nás všechny velmi náročné. Samozřejmě největší dík patří zdravotníkům, kteří v první linii boje s epidemií odvedli obdivuhodný výkon. Nesmíme zapomínat ani na vojáky, na hasiče, policisty, ale třeba i na často poměrně přehlížené pra-covníky hygieny. Kraj situaci zvládl dobře. Především díky semknutí lidí, ať už těch, kteří doma šili roušky, nebo těch, kteří stáli v první linii. A to jsme patřili mezi první ohniska nákazy v zemi. Krajská zdravotní ale měla připravené kapacity pro nárůst těžkých případů. Jako jediný kraj jsme taky podpořili naše drobné podnikatele programem krajské pětadvacítky, která zaznamenala velký úspěch. Pro další vlnu máme připravené zásoby na ochranu pracovníků ve zdravotnictví a u záchranných složek.

V letošních krjských volbách, které se uskuteční už 2. a 3. října 2020, usilujete na kandidátce LEPŠÍ SEVER o post hejtmana. Proč by vás lidé měli volit?

Jsem přesvědčený, že jsme dali dohromady kandidátku plnou skvělých lidí. Je tam celá řada významných lokálních osobností. Věra Nechybová a její kolegové z Ústeckého fóra občanů úspěšně řídí naše krajské město už druhé volební období. Dlouholetý primátor Mostu Jan Paparega patří mezi nejmladší primátory v této zemi a jeho kolegyně a kolegové z hnutí ProMOST přinášejí do krajské politiky nové tváře.

Ve Šluknově je už počtvrté starostkou naše kandidátka Eva Džumanová, zájmy horníků zastupuje u nás šéf hornických odborů Jaromír Franta, a tak tak bych mohl pokračovat dále. Zkrátka, jsou to lidé, kteří mají jediný zájem, a to, aby se tady na severu konečně žilo lépe.

Podle toho asi i název LEPŠÍ SEVER, ale jakým způsobem to chcete dokázat?

O tom, že život v Ústeckém kraji se má zlepšit, hovořilo už mnoho politiků. Nejčastěji ti, kteří usilovali o teplé místo někde v parlamentu. Na naší kandidátce ale převládají lidé, kteří se do svých dnešních pozic vypracovali postupně a zdola. Dnes vedou města, menší i větší firmy nebo něco dokázali třeba ve zdravotnictví, školství nebo ve sportu. To je naše největší síla. My tento kraj známe včetně jeho problémů. Něco jiného trápí obyvatele Žatecka, něco jiného v Mostě nebo Litvínově, a něco dalšího zase na Šluknovsku. Jsme rozmanitý kraj, a proto máme rozmanitou kandidátku.

A co je tedy tím lékem?

Kraj musí předně nahlas pojmenovávat své problémy, jednat s vládou a více tlačit na změny zákonů. Třeba, aby sociální dávky byly vázané na školní docházku dětí a také aby byla možnost strhnout ze sociálních dávek pokuty uložené Policií ČR, městskou policií nebo přestupkovou komisí, například poplatky za odpad. Dokud byla ve vládě Michaela Tominová, celkem se mi dařilo s ní věci posouvat dopředu, ale od té doby, kdy tam sedí Jana Maláčová, se nic moc se neděje. To se musí změnit. Když ne na vládě, tak určitě ze strany kraje. Musíme být hlasitější a důslednější.

Proč je důležité jít letos ke krajským volbám?

Protože se rozhoduje o naší budoucnosti. O budoucnosti našeho kraje ne na čtyři roky, ale na hodně dlouhá léta, možná i generace dopředu. Náš kraj jako jeden z mála dostane peníze v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Ten nevyhnutelně přijde. A je důležité, aby na kraji seděli lidé, kteří nejsou úplní političtí amatéři, ale zároveň mají k lidem blízko. Znají to tady. Je také důležité, aby i samotní občané mohli v největší možné míře rozhodovat o budoucnosti našeho kraje. K tomu potřebují politiky, se kterými se dá mluvit. Ne poli-tiky, kteří budou jen poslouchat, co si přeje centrála v Praze.

Velkým tématem letošních voleb jsou sociálně vyloučené lokality, kterých je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvíc z celé republiky. Jak se na toto téma díváte?

Z mého pohledu je to typický příklad toho, že kraj a města mají omezené možnosti a musí s vládou v Praze jednat o změně zákonů. Protože tolerance obchodu s chudobou, jejímž výsledkem jsou právě tyto lokality, je problémem špatně fungujících zákonů. Osobně jsem v různých lokalitách, ať už v Chanově, v Janově, nedaleko kterého bydlím, nebo i v Ústí nad Labem za svou kariéru zažil už tolik ministerských delegací, že bych je ani nespočítal. Jenže k čemu všechny ty návštěvy byly? K ničemu, změnilo se jen málo. Proto po volbách zaměříme pozornost našeho kraje právě na tyto problémy. Ale nejsou to jen sociálně vyloučené lokality. Máme tady spoustu lidí v exekuci, potřebujeme urychlit výstavbu silnic, posílit bezpečnost v ulicích, zajistit vymahatelnost práva, když někdo odmítá dodržovat základní pravidla lidského soužití, řešit zadržování vody v krajině, využití peněz na rekultivace. Práce je opravdu hodně.

V Ústeckém kraji je dlouhodobým tématem také problematika dostupné zdravotní péče.

Co uděláte pro to, aby lidé měli k lékaři blíže?

Troufám si říct, že jedním z nejvýraznějších kroků, který jsme v této věci už udělali, byla záchrana Lužické nemocnice v Rumburku. Tu si teď vezme pod svá křídla Krajská zdravotní. Takže ne, co teprve uděláme, ale co už pro to dávno děláme. Podobně se včlení pod Krajskou zdravotní i nemocnice v Litoměřicích. Věřím, že to otevře prostor pro nové investice a další zlepšování péče. Naším cílem je postupně dobudovat páteřní síť krajských nemocnic. Komplikovaná je situace na Lounsku a Žatecku, kam se nyní zaměří naše pozornost. Rozhodně také podporujeme výchovu nových lékařů a sestřiček přímo v našem kraji.

Může si kraj takové věci dovolit?

Teď v době koronavirové epidemie jsme samozřejmě museli spoustu výdajů zaškrtit. Protože jsem měl poslední čtyři roky na starosti finanční kondici Ústeckého kraje, mohu s klidným srdcem říct, že kraj je stabilní. Co se týče zadlužení, rozhodně na tom z krajů nejsme nejhůře. Pokud jsou peníze investovány smysluplně, tak se to kraji vždy bohatě vrátí. Třeba právě ve vyšší úrovni zdravotní péče. Bylo by smutné, kdyby kraj neměl na investice tohoto typu.

MARTIN KLIKA • Narodil se v březnu 1970 v Mostě • Vystudoval obor speciální pedagogika na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha, kde složil i rigorózní zkoušky a získal titul PhDr. • Působil u Zásahové jednotky Policie ČR jako člen a od roku 1994 i jako velitel zásahové skupiny, posléze jako velitel městské policie v Litvínově • Mezi roky 2006 a 2010 byl 1. místostarostou Litvínova, poslední volební období působil na pozici 1. náměstka hejtmana Ústeckého kraje • V letošních krajských volbách kandiduje na hejtmana za hnutí LEPŠÍ SEVER • Je ženatý, má dva syny a dceru, žije v litvínovské čtvrti Janov • Rád jezdí na kole a věnuje se bojovému umění judo

Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám 29. září 2020 | 13:15 Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou. 24. září 2020 | 12:26 S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou.

Jaromír Franta se kdysi z důlního zámečníka vypracoval až na pozici vedoucího řidiče velkorypadla v lomu ČSA. Stal se odborovým předákem mosteckých horníků, v současné době působí také v pracovní skupině pro surovinovou politiku při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je rovněž členem pracovní skupiny Uhelné komise. Obyvatelé obce Boleboř si jej zvolili již počtvrté za svého zastupitele. Má bohaté zkušenosti jak z hornické profese a prosazování zájmů jejích zaměstnanců, tak i z komunální politiky. Jak vidí budoucnost „svého“ regionu a jaký má „recept“ na jeho proměnu?