volte 42

Pavel Csonka: Zdravotnictví, bezpečnost a bydlení jsou spojené nádoby, které se musí řešit společně z úrovně kraje

21. září 2020 | 12:09

Bývalý policejní vyšetřovatel a současný zastupitel města Louny má bohaté zkušenosti jak s problematikou bezpečnosti, tak zdravotnictví nejen v lounském regionu, ale i v celém Ústeckém kraji. Do krajských voleb se rozhodl kandidovat za hnutí Lepší Sever, protože v něm nalezl nejlepší podporu pro své plány a vize pro řešení akutních problémů jak svého lounského regionu, tak i celého kraje. Obětoval tomu i své dlouholeté členství v ČSSD.

Pavel Csonka: Zdravotnictví, bezpečnost a bydlení jsou spojené nádoby, které se musí řešit společně z úrovně kraje

Pracoval jste dlouhá léta jako policista. Čím se liší v otázce bezpečnosti Lounsko od jiných regionů v Ústeckém kraji, a čím Ústecký kraj od zbytku republiky?

Téměř dvacet let jsem působil na Policii ČR v Lounech jako vyšetřovatel I. oddělení, které se zabývá zejména násilnou trestnou činností. Statisticky vychází Lounsko nejlépe z celého Ústeckého kraje – ten má ale v porovnání s celou republikou nejvyšší kriminalitu. To je dáno sociální strukturou obyvatelstva, hlavně vysokým množstvím „problémových lokalit“, které zde v posledních desetiletích postupně vyrůstaly jako „odkladiště“ nepřizpůsobivých občanů většinou romského etnika z jiných koutů země. Řešením je přehodnocení a zjednodušení stávajícího systému vyplácení dávek a zavedení tzv. „zásluhovosti za práci“. Jiná cesta neexistuje, protože stát potřebuje peníze pro lidi, kteří tu celý život tvrdě pracovali a v současnosti odcházejí do důchodu. Ústecký kraj byl po dlouhá desetiletí energetickým a průmyslovým motorem celé republiky, na to se nesmí zapomínat. Dnes bohužel kraj od státu dostává daleko méně, než si z kraje stát bere. Jako místní politici to ovšem nemáme šanci změnit, to můžeme jedině z krajské úrovně, která má mimo jiné i zákonodárnou iniciativu. Proto jsou krajské volby a zejména u nás ty letošní tak důležité – se správnými lidmi budeme mít šanci vyvíjet tlak na vládu a příslušná ministerstva, aby již konečně místo slibů začala skutečně něco dělat.

V poslední době se věnujete především otázce zdravotnictví. Co uděláte, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče v okrajových regionech kraje?

Jako Louňáka mě neskutečně mrzí, že v Lounech došlo k zániku místní spádové čtyřoborové nemocnice. Nyní máme ve středu okresu už pouze nemocnici v Žatci, kterou je nutno za každou cenu nejen udržet, ale zajistit také její další rozvoj. Jednou z nejschůdnějších cest je její začlenění do společnosti Krajské zdravotní. Jednak z toho důvodu, že jejím stoprocentním vlastníkem je přímo kraj, ale zároveň se jedná dlouhodobě o jed-nu z ekonomicky nejstabilnějších společností v naší zemi (například dle hodnocení žebříčku Czech Top 100). Takže je zde spolehlivá záruka, že bude dlouhodobě fungovat. Obecně daleko větším problémem je ale odborný lékařský a nelékařský personál, bez kterého se žádné zdravotnické zařízení neobejde. Prosadili jsme stipendia pro studenty ve zdravotnictví v našem kraji, je však třeba učinit i další kroky, aby nám studenti medicíny a středoškolských zdravotnických oborů (kteří zde zdarma vystudují za peníze daňových poplatníků) neutekli do zahraničí. Ne-jde už dnes ani tolik o platy, které jsou v nemocnicích Krajské zdravotní nad celorepublikovým průměrem, nýbrž také o důstojné bydlení a bezpečnost, dobrou dopravní dostupnost… To všechno jsou otázky, které je třeba řešit komplexně z úrovně kraje.

Velké téma jsou krajské a okresní nemocnice, ale další otázkou je i zdravotní péče v ordinacích praktických lékařů či zubařů, kterých ubývá zejména v menších městech a obcích. Dříve fungovaly tzv. umístěnky, díky nimž byli doktoři i v odlehlých obcích, a mělo to něco do sebe. Dnes se slovo „umístěnka“ bojí mnozí politici vyslovit, ale podle mě by tento princip s dobře nastaveným systémem pobídek zejména mladým lékařům mohl fungovat. Velmi si vážím všech poctivých lékařů, sestřiček a dalšího personálu, kteří se starají o naše zdraví a svoji obětavost prokázali i v těchto těžkých dobách pandemie. Vím, že poděkování za jejich obětavost je pěkné a milé, ale složenky tím nezaplatí. Proto se ptám: proč zde máme tolik zdravotních pojišťoven, když ve skutečnosti mezi nimi není téměř žádná soutěž? Za sebe tvrdím, že bohatě stačí jedna zdravotní pojišťovna, která nebude sponzorovat MISS ČR a jiné projekty, ale bude vytvářet optimální podmínky, za kterých by mohly fungovat i malé nemoc-nice a lékařské ordinace.

Co považujete za svůj největší úspěch v regionální politice?

Těch dílčích místních úspěchů je jistě více, osobně mě nejvíce těší, že se mi podařilo iniciovat a dovést do konce jeden mezinárodní projekt – tím je zajištění dlouhodobé spolupráce se zdravotnickými školami v srbské Vojvodině. Jejich nejlepší absolventi mají možnost pokračovat ve studiích na vyšších zdravotnických školách v našem regionu, s praxí v nemocnicích sdružených pod společností Krajská zdravotní. Máme s tímto projektem pozitivní zkušenosti a do budoucna to může být jeden ze způsobů, jak u nás eliminovat nedostatek středního zdravotnického personálu.

Proč kandidujete právě za hnutí Lepší Sever, a ne za svou „domovskou“ ČSSD?

V ČSSD jsem již 12 let, ale po dlouholetých zkušenostech z komunální politiky vím, že nejefektivnější je spojovat se na místní úrovni s lidmi a subjekty, se kterými máme společnou řeč a dokážeme tzv. „táhnout za jeden provaz“. Proto bylo vytvořeno také uskupení Lepší Sever, v němž vedle zkušených a úspěšných politiků místních hnutí také figuruje mnoho členů ČSSD. Původně nám pražské vedení v čele s Janem Hamáčkem tento projekt schválilo, ale pouhých pár dnů před podáním kandidátek přišlo velmi nemilé překvapení – za našimi zády byla postavena nová samostatná kandidátka složená povětšinou z lidí ne zrovna valné pověsti. Považuji to za velký podraz nejen vůči naší krajské organizaci, ale i za poškození celé strany. Na základě stanov jsme byli donuceni přerušit své členství. Lidé, kteří nás znají, důvěřují nám a chtějí nám dát v krajských volbách svůj hlas, jsou možná teď poněkud zmatení, že nás marně hledají na kandidátce ČSSD. My jsme ale na krajské volby nerezignovali – najdete nás na kandidátce hnutí Lepší Sever pod číslem 42.

Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám 29. září 2020 | 13:15 Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou. 24. září 2020 | 12:26 S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou.

Jaromír Franta se kdysi z důlního zámečníka vypracoval až na pozici vedoucího řidiče velkorypadla v lomu ČSA. Stal se odborovým předákem mosteckých horníků, v současné době působí také v pracovní skupině pro surovinovou politiku při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je rovněž členem pracovní skupiny Uhelné komise. Obyvatelé obce Boleboř si jej zvolili již počtvrté za svého zastupitele. Má bohaté zkušenosti jak z hornické profese a prosazování zájmů jejích zaměstnanců, tak i z komunální politiky. Jak vidí budoucnost „svého“ regionu a jaký má „recept“ na jeho proměnu?