volte 42

Karel Honzl: Jde to i bez dluhů a dotací. Zavedeme pružnější systém, kde nebudou peníze mizet jako v černé díře

21. září 2020 | 12:09

Na regionální úrovni se nám daří řešit mnoho problémů od dopravy přes zaměstnanost až po bezpečnost a zdravotnictví, aniž bychom museli spoléhat na úvěry či dotace. Existují ale obecnější a dlouhodobější problémy, na které jsme při sebevětší snaze a zkušenostech krátcí, protože v nich hlavní roli hraje stávající systém nastavený zákony a vládou. Šanci změnit jej k lepšímu máme pouze z krajské úrovně.

Karel Honzl: Jde to i bez dluhů a dotací. Zavedeme pružnější systém, kde nebudou peníze mizet jako v černé díře

Již dlouho jste ve vedení Podbořan. Čím se liší Podbořansko od jiných regionů v kraji?

Ve vedení města Podbořany působím nepřetržitě 14 let, a tak snad mohu objektivně zhodnotit jak charakter regionu Podbořanska, tak i změny, které se zde za tu dobu odehrály. Podbořansko se výrazně liší od centrálních oblastí Ústeckého kraje. Na rozdíl do „průmyslového severu“ u nás převažuje zemědělství, zejména pěstování chmele, ale v posledních letech se především zásluhou města podařilo nastartovat i rozvoj průmyslu v industriální zóně, kterou zde město vybudovalo. Lidé u nás žijí hlavně v menších obcích a městech, s čímž souvisí řada jejich problémů, které je potřeba řešit. Z mnoha obcí, jako třeba Lubenec nebo Kryry, to mají do sídla kraje dál než do Prahy. Region je navíc ze západní části omezen Doupovskými horami, kde se nachází vojenský újezd. Lidé se tak oprávněně cítí jako obyvatelé periférie. Což chceme změnit zlepšením dopravní dostupnosti tohoto regionu.

Vaše město je známé tím, že hos-podaří téměř bez dluhů. Jak se vám to v dnešní složité době daří?

Když se chce, tak to jde. Od počátku mého působení na radnici jsme si ve vedení řekli, že rozvoj města chceme uskutečňovat bez zadlužování. Investujeme pouze vlastní prostředky a na větší akce si postupně a s rozmyslem finance šetříme. Podbořany tak dnes nemají žádné nesplacené půjčky ani jiné dluhy, a přesto se nám za posled-ní dekádu například podařilo kompletně zrevitalizovat areál bývalých kasáren a vybudovat zde na 20 hek-tarech nové rodinné domky. Vybudovali jsme a zasíťováváme také další lokality pro individuální bytovou výstavbu. Protože prodáváme pozemky za přijatelnou cenu, daří se nám bránit současnému neblahému trendu „vylidňování“ a udržovat počet obyvatel města na stabilní úrovni. Ruku v ruce s tím ale budujeme také ne-zbytné širší zázemí – máme zrekonstruované obě místní základní školy, rozšířili jsme kapacitu mateřských škol, věnujeme se sportovním areálům a provozujeme koupaliště, které je proslulé nejčistší vodou v regionu. Nyní dokončujeme novou sportovní halu s celkovou investicí téměř milionů – a to bez jakýchkoli dotací.

Od začátku letošního roku funguje v Podbořanech městská poli-cie. Jaké problémy nejvíce řeší?

Oddělení městské policie jsme u nás zřídili na základě požadavku občanů. Upravili jsme pro něj část objektu bývalého Finančního úřadu, který se nám podařilo koupit od státu jako ne-potřebný objekt. Do něj bude v příštím roce přemístěn i Úřad práce, který dosud sídlí v nevyhovujících budovách. Městská policie u nás zatím funguje ve dvou příslušnících, další dva jsou na vstupním kurzu a budou do služby zapojení od října, vedle toho máme v ulicích ještě asistenty prevence kriminality. Řeší se ze především přestupky v úseku dopravy, znečišťování veřejných prostranství a dodržování nočního klidu a polehávání bezdomovců. Do sídla městské policie postupně převedeme i systém městských kamer, který zajišťuje nepřetržitý monitoring ze-jména těch nejproblematičtějších lokalit.

Podbořansko je stále vnímáno jako opomíjená periferie kraje. Jaká je zde situace s dopravou či s centralizací veřejné správy?

K regionální dopravě, kterou zajišťuje Ústecký kraj, nejsou zatím žádné zásadní připomínky. V minulosti jsme se potýkali s výpadkem některých ob-služných spojů zejména v souvislosti s ukončováním smluv ze strany provozovatelů, ale to se nakonec podařilo vyřešit. Kraj ale musí do budoucna celý dopravní systém zpružnit. Jeho provoz stojí opravdu obrovské prostředky, přitom sám často vidím v pozdních odpoledních hodinách na ně-kterých linkách jezdit velké autobusy, které vozí v podstatě jenom vzduch. Na druhou stranu ale na Podbořansku pak lidem citelně chybí přímý spoj na Prahu – a to natolik, že jej bude mu-set naše město zajišťovat s přispěním vlastních prostředků. Daleko větší problém ale spatřuji v pří-stupu k centralizaci veřejné správy. Stát stále funguje v režimu okresů, a tak se postupně snaží ‚oddálit‘ své činnosti. Ať už jde o katastrální úřad, finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení a další instituce. Všechny tyto úřady jsou přesídlovány do Loun. Cesta běžného občana, který si v nich potřebuje něco vyřídit, pak trvá třeba i celý den. Například z Blatna nebo Lubence je to do Loun kolem 60 km. Tohle vyřeší pouze efektivní elektronizace státní správy, jejíž co nejrychlejší zavádění budeme jako hnutí Lepší Se-ver okamžitě po volbách prosazovat.

Proč kandidujete za hnutí Lepší Sever? V čem konkrétně chcete pomoci Ústeckému kraji z pozice krajského zastupitele?

Za hnutí Lepší Sever jsem se rozhodl kandidovat ze dvou zásadních důvodů. Za prvé proto, že se v tomto uskupení sdružujícím politiky z mnoha politických stran a hnutí dala dohromady skupina lidí, kteří mají praktické zkušenosti s komunální politikou a dobře vědí, co jednotlivá města, obce a je-jich občané potřebují. To, že mají jejich důvěru, se již v minulosti opakovaně prokázalo v komunálních volbách. Druhým důvodem je, že cílem tohoto hnutí je zlepšit celkově postavení kra-je v rámci republiky a prostřednictvím toho i životních podmínek všech lidí zde na severu. Tak, jak o to usilujeme již dlouhodobě také my, lidé z radnic a obecních zastupitelstev – bohužel na některé věci můžeme účinně ‚tlačit‘ pouze z pozice kraje. Proto také jdeme společně jako Lepší Sever do krajských voleb.

Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám 29. září 2020 | 13:15 Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou. 24. září 2020 | 12:26 S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou.

Jaromír Franta se kdysi z důlního zámečníka vypracoval až na pozici vedoucího řidiče velkorypadla v lomu ČSA. Stal se odborovým předákem mosteckých horníků, v současné době působí také v pracovní skupině pro surovinovou politiku při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je rovněž členem pracovní skupiny Uhelné komise. Obyvatelé obce Boleboř si jej zvolili již počtvrté za svého zastupitele. Má bohaté zkušenosti jak z hornické profese a prosazování zájmů jejích zaměstnanců, tak i z komunální politiky. Jak vidí budoucnost „svého“ regionu a jaký má „recept“ na jeho proměnu?