volte 42

Děláme sever zdravějším

14. září 2020 | 12:09

Otázka zdravotnictví je v Ústeckém kraji jednou z nejzásadnějších. Mnohé problémy se sice podařilo v uplynulých letech vyřešit, s některými jako je nedostatek personálu, odchod lékařů a sester „za lepším“ do zahraničí, špatná dostupnost péče v okrajových regionech kraje, nebo koronavirová epidemie se stále potýkáme. Nic z toho není ale neřešitelné. Kandidáti za hnutí Lepší Sever (č. 42) Radek Scherfer a Martin Krákora představují svoje vize a řešení v oblasti zdravotnické péče v Ústeckém kraji.

Děláme sever zdravějším

Mgr. Radek Scherfer (vpravo): místopředseda představenstva společnosti Krajská zdravotní a.s.

MUDr. Martin Krákora (vlevo): praktický lékař a zastupitel města Chomutov, místopředseda Zdravotního výboru Ústeckého kraje

Proč by se vlastně měly nemocnice sdružovat v rámci krajské společnosti?

RS: Za prvé je to proto, že mnohá menší regionální města nejsou sama o sobě schopná financovat provoz svých nemocnic. Pokud je kvůli nerentabilitě zruší, znamená to pro desítky tisíc obyvatel nutnost dojíždět za zdravotní péčí do značné vzdálenosti. V akutních případech to může být také „otázka života a smrti.“ Za druhé společnost podpořená spolehlivým partnerem, jímž je kraj je schopna zajišťovat kvalitní a spolehlivé služby nepřetržitě. Krajská zdravotní a.s. je jednou z ekonomicky nejstabilnějších firem v České republice (v rámci hodnocení Czech Top 100), zároveň je na špičce co do kvality a modernosti zdravotní péče a hraje významnou roli v oblasti vědy a výzkumu – dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí n/L.

Jak chcete řešit aktuální problém s nedostatkem zdravotnického personálu a exodem našich zdravotníků, za lepším‘ do zahraničí?

RS: Poskytovat zdravotníkům takové podmínky, aby neměli důvod odcházet. Problém nejsou ani tak peníze, protože platy v Krajské zdravotní jsou nad celostátním průměrem, ale musíme se soustředit na zlepšení kvality prostředí, vybavení a benefitů. Již jsme zavedli několik konkrétních opatření a další máme v plánu uskutečnit. Poskytujeme například náborové příspěvky a byty začínajícím lékařů, zajišťujeme jim i další vzdělávání v našich akreditovaných zařízeních. Vedle odbourání zbytečné administrativy, protože lékaři a sestry se mají především věnovat pacientům, musíme zjednodušit vzdělávání středního zdravotnického personálu. Bez dalšího tlaku kraje na vládu to ale nepůjde.

V čem se liší zdravotní péče v severních Čechách a v sousedním Sasku?

RS: Co se týče péče, kvalifikovanosti personálu a přístupu k pacientům, jsme na stejné úrovni. V Sasku mají ale lepší vy-bavení a důstojnější prostředí pro práci, která je u nás psychicky i fyzicky daleko náročnější. To je zapříčiněno často ne-smyslnou legislativou a přebujelou administrativou. To jsou věci, které musíme (a víme jak) změnit. MK: Chomutovská klinika úrazové chirurgie je např. součástí sítě „saských úrazových center“, pořádáme společná cvičení i konference. Němečtí kolegové pro nás rozhodně nejsou žádní cizinci, ani my pro ně.

Jak řešit současný neutěšený stav některých regionálních nemocnic a s tím související špatnou dostupnost zdravotní péče?

RS: Krajská zdravotní se chystá převzít další, za svou dobu působení v pořadí již šesté zdravotnické zařízení – nemocnici v Litoměřicích se spádovou oblastí 150 tisíc pacientů, která vyplňuje „jižní mezeru“ v síti páteřních nemocnic Ústeckého kra-je. Aktuálně je naším cílem zajistit pokračování dostupné zdravotnické péče pro Šluknovský výběžek. Hlavně ale musíme sjednotit tzv. hodnotu bodu za péči – ne-může být přeci vyšší ocenění za operaci slepého střeva v Praze než třeba v Chomutově. Jde nám o to, aby se peníze ze zdravotního pojištění využívaly hospodárně, na investice do nemocnic a personálu, a ne na stavbu paláců v Praze! MK: Počty onkologických, kardiovaskulárních a jiných onemocnění jsou v našem regionu vysoce nad republikovým průměrem, protože Ústecký kraj byl po dlouhá desetiletí pro celou republiku chemičkou, uhelným skladem i elektrárnou. Je nejvyšší čas, aby to zbytek Česka regionu začal vracet.

Ukazuje se v současné covidové krizi důležitost páteřní sítě krajských nemocnic?

MK: Ano. Jde o spolupráci jednotlivých nemocnic ve vztahu k monitoraci SARS--COV 19 a tomu přizpůsobení počtu akutních lůžek, ventilátorů apod. Existencí páteřní sítě je zajištěna zdravotní péče v celém Ústeckém kraji, je minimalizováno riziko např. finanční tísně dané nemocnice a tím je minimalizováno selhání péče o občany kraje. Páteřní síť nám umožňuje lepší rozložení sil, např. směn do jednotlivých nemocnic při víkendovém testování pacientů na COVID-19. Kvůli neustále se zvyšujícím počtům laboratorních vyšetření přistoupila Krajská zdravotní k vlastnímu provádění testů. Již od dubna je začaly zajišťovat laboratoře v ústecké Masarykově nemocnici a Nemocnici Most.

Čím se podle vás Chomutováci liší od ostatních seveřanů.

MK: Kdysi jsem zde v týdeníku Nástup četl anketu, co se za posledních 20 let v Chomutově změnilo. 90% lidí uvedlo, že nic nebo že je v Chomutově hůř. Já si to nemyslím, jenže většina obyvatel žije na sídlištích, kde situace opravdu není dobrá. Spousta lidí se vrací domů z práce večer a chce si odpočinout, jenže v noci je obtěžuje hlučná zábava nepracujících a také kravál z přilehlých diskoték a klubů. To je problém, na který se zaměříme.

Jak by se lidé v regionech měli chránit před koronavirem?

MK: Stejně jako se chrání lidé všude jin-de – fakticky neexistuje rozdíl mezi městem a venkovem, přestože riziko nákazy je menší. Pravidla jsou jasná a jednoduchá - nosit roušky v uzavřených prostorech, mýt a dezinfikovat si ruce a dodržovat odstup.

Co vás motivuje kandidovat do krajských voleb a proč právě za sdružení Lepší Sever?

RS a MK: Protože hnutí Lepší Sever sdružuje velkou skupinu profesionálů s dlouholetými zkušenostmi, ať už jde o místní politiky nebo odborníky z mnoha různorodých oblastí. To hlavní ovšem je, že se osobně známe a dokážeme spolupracovat na řešení tíživých problémů kraje, kterými ne-jsou jen zdravotnictví, ale také sociální otázky, bezpečnost, bydlení, doprava, vzdělávání a celkově smysluplná trans-formace regionu, která nás čeká v nejbližší budoucnosti.

Věra Nechybová:  Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám 29. září 2020 | 13:15 Věra Nechybová: Máme v Ústí třít bídu s nouzí? To odmítám

Výrazné oddlužení města, zabránění stamilionovým sankcím za dotační chyby předchůdců ve vedení Ústí, zrušení poplatků za svoz odpadu, založení rady seniorů nebo rekonstrukci venkovního areálu koupaliště na Klíši vnímá jako své úspěchy exprimátorka a stávající náměstkyně primátora Věra Nechybová z Ústeckého fóra občanů. V říjnových volbách do krajů kandiduje za hnutí Lepší Sever.

S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou. 24. září 2020 | 12:26 S útlumem těžby uhlí se náš kraj musí přeměnit v lepší sever. Přinutíme českou vládu, aby transformace regionu byla její prioritou.

Jaromír Franta se kdysi z důlního zámečníka vypracoval až na pozici vedoucího řidiče velkorypadla v lomu ČSA. Stal se odborovým předákem mosteckých horníků, v současné době působí také v pracovní skupině pro surovinovou politiku při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je rovněž členem pracovní skupiny Uhelné komise. Obyvatelé obce Boleboř si jej zvolili již počtvrté za svého zastupitele. Má bohaté zkušenosti jak z hornické profese a prosazování zájmů jejích zaměstnanců, tak i z komunální politiky. Jak vidí budoucnost „svého“ regionu a jaký má „recept“ na jeho proměnu?