Konec Beznaděje

Ústecký kraj. Náš domov, místo, kde žijeme a chceme tady žít dál. Vychovávat děti, pracovat, bavit se. Neříkáme mu Ústecký kraj. Pro nás je to Sever. Sever, který je krásný i drsný. Je to jedno z nejhezčích míst v Čechách. Krásné Krušné hory, Zahrada Čech, České Švýcarsko, Milešovka, nová jezera. Ale bohužel také Janov, Chánov, Mojžíř a spousta dalších problémů daná historickým vývojem kraje a jeho obyvatel.

Ústecký kraj je v mnoha ohledech popelkou České republiky. Více než sto let dodával Českou energii, chemii, pomáhal mu růst za cenu zničené přírody a brutálních zásahů do tradičních mezilidských vazeb.

Vidíme to všichni, kdo tu žijeme. Místa ve městech, kam se bojíme vstoupit, hloučky nepřizpůsobivých lidí, kteří žijí ze sociálních dávek. Injekční stříkačky v parcích a na hřištích. Hlučné párty pod okny, kde spí lidé, co ráno musí do práce.

Do toho spíš úbytek policistů než jejich posílení, odchod slušných lidí, třeba lékařů, z kraje. Strach poslat děti do školy, aby jim cestou někdo nenabízel drogy.

A Česko si hýčká Prahu, Brno, Plzeň. A nikdo z „velkých“ stran, co tu vládly, s tím nic neudělal.

Nadešel čas vzít vládu nad krajem zpět do vlastních rukou. Jsme místní starostové, patrioti a občané, kteří už ve svých městech a funkcích dokázali s lecčím pohnout k lepšímu. Pro Sever neexistuje rychlé řešení. Je tu jen pomalá, vytrvalá, trpělivá práce. Do té se chce málokomu. Ale nám ano. My chceme Lepší sever. Chceme odstranit to, co nás trápí, a podpořit to, co je tu skvělé.